V lednu byla v naší škole umístěna vzdělávací výstava „Ukradené děti“. Ta vypráví příběh dětí, které byly za druhé světové války německými okupačními úřady odvlečeny ze zemí střední a východní Evropy a deportovány do Německa, kde měly být poněmčeny. Ukazuje také současné příklady odebírání dětí a porušování dětských práv, neboť podobné zločiny nebyly výhradně doménou nacistického Německa.
Žáci převážně druhého stupně se s tématem seznámili pomocí 13 panelů s QR kódy s doplňujícími informacemi. Následně zhlédli krátký film. Na závěr pak diskutovali o tom, zda „ukradené děti“ měly být po válce vráceny biologické rodině, nebo zůstat u německé rodiny, která pro ně mnohdy byla jedinou, kterou znaly, a co by na jejich místě chtěli oni.
Na všechny tohle silné téma velmi zapůsobilo, o čemž svědčí i pracovní listy, které žáci během svých třídních projektových dnů vyplňovali a v nichž na závěr shrnovali své pocity z výstavy.
„O tomhle tématu je důležité mluvit.“ (Petra, 9. třída)
„Pro všechny, co si museli prožít toto období, to muselo být velmi traumatizující. Doufám, že už se nic takového nikdy nestane.“ (Lucie, 8. třída)
„Tohle téma je opravdu kruté. Vůbec si nedokážu představit, že bych byla oddělena od své rodiny a možná se k nim ani nevrátila.“ (Zuzana, 9. třída)
„Jsem rád, že jsem se dozvěděl něco ohledně tohoto tématu. Když jsem dnes došel do školy, nic jsem o tomto tématu nevěděl. Dnes půjdu domů opět s novými zkušenostmi.“ (Jaromír, 8. třída)
Těší nás, že se dětem výstava líbila, ačkoli téma bylo opravdu těžké a ne příliš líbivé, a že jim nejsou zločiny proti lidským právům lhostejné. Věříme, že si z celého projektu odnesli nejen vědomosti o jedné z mnoha tragédií druhé světové války, ale i to, že je důležité zajímat se o dění ve světě a nebýt netečný.
